Ohlédnutí, pohledem anglického trenéra Andyho Chutera, za první akcí Akademie, která proběhla v roce 2013 v Uherském Brodě.
Poznámka RAYP: Uvedený text Andy Chutera, byl upraven pouze gramaticky nikoli obsahově.
Někdy kolem loňských vánoc 2012 mě požádali, abych se přidal k trenérům nového českého ragbyového kempu. Moc jsem nevěděl, o co jde, ale požádali mě lidé, o kterých si myslím, že se snaží zlepšit úroveň ragby v České Republice. Tak jsem souhlasil, že se kempu zúčastním. Čekal jsem, že akce bude hodně podobná všemu, co jsem měl možnost v minulých deseti letech v Čechách, zažít. Velmi jsem se však zmýlil a kemp byl k mému překvapení na hony vzdálen jiným akcím.
Brzy mi bylo jasné, že organizátoři pracovali opravdu tvrdě a dobře si připravili, jak získat hráče i trenéry, kteří se na organizování takových akcí podílí. Ukázalo se, že se zde hodně plánovalo a přemýšlelo nad tím, jakých cílů by se na kempu mělo dosáhnout. Říkal jsem si: „To snad ani nemůže být v Čechách,“ „anebo může„. Byl jsem hodně zvědavý, jak bude kemp veden a těšil jsem se na práci se silnou skupinou trenérů a na velké množství jejich zkušeností.
Po příjezdu na kemp mi bylo rychle jasné, kolik času zabralo plánování. Všude okolo si mladí hráči (celkem 81 hráčů) házeli si s balónem a čekali až trénování začne. Realizační tým byl akorát připraven zahájit první ze dvou denních plánovaných schůzek. Měli před sebou neuvěřitelnou zodpovědnost za chlapce různého věku a trenéry na trenérském kurzu. Bylo mi jasné, že tohle bude úžasný podnik. Nespočetné množství hodin strávené přemýšlením, plánováním a přípravou před mým příjezdem.
Budoucí trenéři (v rámci vzdělávání Trenérské akademie) měli to štěstí, že byli vedeni těmi nejvzdělanějšími lidmi z prostředí českého ragby. Sledoval jsem několik tréninkových jednotek a jak tito lidé předkládají podněty, které jsou současné, relevantní a nutné pro trénovaní v moderní hře. Jejich tréninkové metody, podněty a odbornost na mne udělali dojem a jsou pozitivní zkušeností pro budoucí trenéry.
Nápad, aby se budoucí trenéři zúčastnili kempu, byl výborný. (Současně s kempem, probíhalo školení Trenérské akademie, pod vedením Jana Macháčka a Martina Kafky – Poznámka webu). Mohli tréninky vést, pracovat bok po boku, nebo stínovat tréninky se širokou základnou hráčů.
Kvalita kempu se vyrovnala jakémukoli, které jsem viděl v Anglii. A jsem přesvědčen, že všichni co ragby hrají nebo trénují, by se ho měli účastnit. Pomůže jim to se zlepšit a porozumět hře, která se neustále mění. Pokud si myslíte, že to všechno víte, jste úplně mimo hru!
A pro hráče, byla to pro ně pozitivní zkušenost? Zeptejte se jich!
Myslím si, že hráči byli fantastičtí skrz celý dlouhý týden a opravdu tvrdě pracovali. Cítil jsem, že jsou trénovatelní a že jsou dychtiví po co největším zlepšení. Jsou zde někteří výborní hráči v juniorské kategorii, kteří když budou vedeni a trénováni, budou bez diskuze silou českého ragby v budoucnu.
Byl jsem opravdu překvapen množstvím individualit a prací ve skupině, kterou bych ohodnotil jako fantastickou, stejně jako jejich nadšení. Bylo jasně vidět, že mnoho chlapců pracuje na svých individuálních dovednostech jak s Yvesem, tak se mnou, ale mnoho dělají i ve svém volném čase.
Mimo hřiště vzniklo jen velmi málo problémů s disciplínou, což je neuvěřitelné. Mít 81 chlapců ubytovaných dohromady na deset dní a i přesto nevznikl problém, je jen dalším kladným bodem pro organizátory.
Ti najali pomocný tým, který chlapcům vytvářel zábavu, vzdělával je a staral se o ně během kempu. Byli velmi profesionální a zajistili, aby vše běželo jak na vlásku. Cítil jsem, že čas mezi ragby a ostatními aktivitami je dobře vyvážen. Zároveň poskytoval prostor pro přizpůsobení se počasí a psychickému stavu hráčů.
A znovu, nic nebylo ponecháno náhodě a program byl pečlivě naplánován pro každý den.
Mohl být kemp lepší? Je zde něco co bych změnil? Ano, samozřejmě. Ale to se dá zpětně říct o každém podniku. Trochu víc bych se zaměřil na individuální a poziční dovednosti. Možná bych pracoval v různých časech, protože prostor byl omezen. A možná bych dal budoucím trenérům o trochu víc přístupu k mladým hráčům. Ale většinu věcí bych nechal přesně tak, jak to bylo. Perfektně to fungovalo.
Jsem si jistý, že lidé kteří se kempu zúčastnili, se příště všichni vrátí. Myslím si, že se toho hodně naučili a užili si přitom legraci. Věřím, že si uvědomili, jaký užitek jim to dalo.
Pro všechny ty, kteří se nezúčastnili, myslím si, že jste o krok pozadu. Ale máte šanci to dohnat příště. Opravdu se naučíte mnoho a mnoho o ragby a jak ho hrát od lidí, kteří kemp vedou. Yves Perrot a jeho tým má množství zkušeností a zápalu pro hru a čekají na to, až se s vámi o to vše podělí.
Věřte mi, měli byste do toho jít! Pokud vám nestačí moje slovo, zeptejte se jakéhokoliv chlapce, který se zúčastnil.
A konečně. Neznám zákulisí oficiální politiky v českém ragby. A co víc, nechci do ní být zahrnut. Vnímám ji jako něco, co zastavuje pokrok ve hře, která má zásadní význam pro národní tým, který ztrácí na svoje protivníky.
Ale o tom nechci mluvit! Jak může někdo namítat, že když přes 30 trenérů a 80 mladých hráčů věnuje svůj čas tomu aby zlepšili svoje schopnosti jako trenéři nebo hráči, jde o negativní věc a neměla by se pořádat?
Myslím, že tito trenéři volili nohama a neuvědomili si výhody práce po boku tak zkušených lidí, jako jsou Perrot, Kafka, Macháček a ostatní. Co mě potěšilo je, že někteří lepší trenéři v této zemi si zaplatili aby mohli být trenéry na této akci. To je to, co je dělá dobrými trenéry. Hledají nové přístupy, nápady a cesty jak se něco naučit a zlepšit se. Pokud se naučili jen jednu jedinou věc, stojí to za účast a já vím, že se naučili víc než to.
Je to celé o výměně nápadů a hledání cesty mezi námi. Myslím si, že jsem pomohl trenérům pár dobrými nápady, ale také jsem shledal užitečným vidět co dělají ostatní. Nevybavím si jméno klubu ani trenéra, ale viděl jsem trenéra kategorie U9 udělat fantastický trénink. Jen tím, že jsem ho sledoval, jsem se mnohé naučil a vynasnažím se o to, abych jeho nápady zapojil do svého trénování. Pro mě byl kemp Yvese Perrota závanem čerstvého vzduchu a něčím, čeho bych byl rád součástí i v budoucnu. Podle mě je to cesta kupředu a zároveň něco, co by se mělo stát pravidelným podnikem pro dobro českého ragby.
Tímto gratuluji Karlu Ševčíkovi a jeho týmu za zvládnutí tak velkého podniku:,,Tvrdě pracuješ a profesionalismus by měl být ohodnocen. To, co děláš pro české ragby by mělo být uznáno a podporováno,,.
A pro mého nového mladého francouzského přítele, bylo potěšení pracovat s tebou, jsi opravdový gentleman a inspirace pro všechny kouče a hráče. Byla to absolutní radost pracovat po tvém boku.
Andy
Poznámka RAYP – Andy v minulosti trénoval český tým do 18 a 20 let, i díky němu se mohly pravidelně pře Mistrovstvím Evropy poměřovat náš výběr se školou v Newcastlu. Tato měření sil nám vždy ukázali v čem zaostáváme, když parta nadšených anglických studentů trénujících dvakrát týdně pro zábavu, dokázala porážet. Andy, jako první do České republiky přinesl nový systém tréninku a hry od Anglické ragbyové federace. Jeho osobní sportovní kontakty k nám přivedli spousty bývalých skvělých hráčů, dnes trenérů a také jako první zprostředkoval možnost studia některým našim hráčům v Jižní Africe.
